Přírodní památka Hostivické rybníky

 

 

Úvod -> Inventarizace a průzkumy

 

Inventarizace a průzkumy

 

Odkazy mimo tento web

 

Aktuální ornitologická pozorování – databáze AVIF

 

Zuzana Čechová Stanová: Zoologický průzkum lokality Přírodní památka Hostivické rybníky s ohledem na výuku zoologie obratlovců na základních a středních školách

Diplomová práce obhájená v roce 2008 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy

 

Odkazy

 

Přehled literatury

 

Text o PP Hostivické rybníky z knihy Chráněná území ČR

 

Ptáci v roce 2003

 

Houby Hostivických rybníků (souhrnný článek)

 

Břve – jediná lokalita kalichovky půvabné v ČR

 

Ornitologické průzkumy

 

Hostivické rybníky nepatří mezi nejoblíbenější ornitologické lokality, přesto je ornitologové příležitostně navštěvovali nejméně od poloviny minulého století. Přehled pozorování z let 1950–1952 nám laskavě poskytl Miloslav Nevrlý. Petr Miles ve zprávě z ornitologických průzkumů v roce 2000 shrnul i své záznamy z let 1958–1962.

 

První přehled hnízdících druhů ptáků vznikl v roce 1975 jako příloha k návrhu Místního národního výboru Hostivice na vyhlášení chráněného území u rybníka Kaly. Tento soupis není příliš věrohodný, protože uvádí hnízdění například vodouše bahenního nebo datlíka tříprstého, jejichž hnízdění ve sledovaném území je nanejvýš nepravděpodobné.

 

O sedm let později zpracoval Miroslav Dundr v rámci středoškolské odborné činnosti Inventarizační ornitologický průzkum v katastru obce Hostivice. V práce uvádí vedle velmi podrobných vlastních pozorování i starší údaje dohledané v literatuře (pouze ojedinělé zmínky) a odkazuje také na vycpané ptáky ve sbírkách hostivické školy, o kterých se předpokládá, že byly získány na území Hostivice. Celkem zjistil Dundr 142 druhů ptáků, jeho práce představuje nejobsáhlejší materiál k ptactvu Hostivických rybníků.

 

V 80. letech podrobně sledovali Václav Tichý st. a ml. kolonii racků chechtavých na mokřadu Chobot a výsledky publikovali ve Zpravodaji ochránců přírody okresu Praha-západ.

 

V roce 1990 zpracoval Kamil Sedláček na zakázku provozovatele kempu u Břevského rybníka Zoologický inventarizační průzkum rybníků Litovického, Kaly, Břevského a okolí. Zjistil celkem 71 druhů ptáků, jeho práce je však neúplná, z běžně hnízdících nepřehlédnutelných druhů v ní chybí např. potápka roháč. Sám autor však uvádí, že práce byly zahájeny až po skončení hnízdního období.

 

V roce 1999 a 2000 zadal Okresní úřad Praha-západ přírodovědný průzkum se zaměřením na ornitologii Petru Milesovi. Výsledky sledování jsou uvedeny ve zprávách Ochranářský zoologický průzkum v přírodním parku Hostivické rybníky (nesprávná kategorie ochrany v názvu) a Hostivice, 2. – 5. května 2000 – pozorování a odchyty ptáků. K nejdůležitějším výsledkům patří prokázání dalších druhů netopýrů pro Hostivické rybníky (netopýra řasnatého a dlouhouchého) a zjištění chřástala vodního na jaře 2000.

 

Hostivické rybníky jsou zařazeny do sledování hnízdišť vodního ptactva organizovaného celostátně Českou společností ornitologickou. Za sledování rybníků zodpovídá Pavel Bergmann, který výsledky publikoval společně s Janou Vodolánovou v článku Vodní ptactvo hostivických rybníků v hnízdním období ve sborníku Hostivice 1998, vydaném Českým svazem ochránců přírody Hostivice, i v dalších článcích zejména v Hostivickém měsíčníku. Samostatně byl shrnut výskyt ptáků v hnízdní sezoně 2003. Výsledky pozorování ptáků při Vítání ptačího zpěvu a Ptačích festivalech uvádíme na stránce Akce pro veřejnost.

 

Významné poznatky shromáždila v roce 2006 pro svoji diplomovou práci Zuzana Stanová. Některé údaje byly uvedeny v publikaci Přírodní památka Hostivické rybníky vydané ČSOP Hostivice, ale celou práci nemají autoři webu k dispozici.

 

Souborné práce

 

První soubornou práci o přírodě Hostivických rybníků zpracovali pracovníci Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Martina Čihaře v roce 1992. Zpráva hodnotí skromné starší prameny o lokalitě a obsahuje zejména výsledky vlastních sledování kvality vody, hydrobiologického průzkumu a sledování obojživelníků. Práci zadal Okresní úřad Praha-západ a výsledky jsou zaměřeny na celkové zhodnocení lokality a návrh ochrany.

 

Na Čihařovu práci navazuje diplomová práce Kateřiny Hellebrandové Revitalizace Litovického potoka zpracovaná v roce 1996 také v Ústavu pro životní prostředí. Autorka provedla sérii měření kvality vody v hostivické rybniční soustavě, pokusila se o botanické hodnocení a navrhla revitalizaci některých úseků potoka.

 

Průzkumy ostatních složek přírody

 

Výsledky sledování jiných skupin živočichů než ptáků jsou poměrně skromné. Vedle již uvedených poznatků proběhlo v roce 1995 sledování netopýrů nad Litovickým rybníkem. Průzkum provedl Vladimír Hanzal a zjistil čtyři druhy – netopýra vodního, večerního, rezavého a ušatého. Pomocí fotografií Jiřího Hasmana od Hostivických rybníků určil Lubomír Hanel některé druhy vážek této lokality. K zajímavostem patří výskyt želvy nádherné na rybníce Kala v letech 1999 až 2001 – pár sem nejspíše vypustil nějaký chovatel. Želva nádherná se v území objevila v následujících letech ještě několikrát.

 

Botanický průzkum provedl Pavel Špryňar v roce 1999, zjištěné výsledky zatím nebyly souhrnně publikovány. Na tyto průzkumy navázal v roce 2008 Michal Štefánek při zpracování ílohy č. 11 plánu péče o Hostivické rybníky na období 2009–2016.

 

Ukazuje se, že území Hostivických rybníků je mimořádné mykologicky. František Kotlaba v roce 1992 publikoval ve Zpravodaji ochránců přírody okresu Praha-západ článek Břve – jediná lokalita vzácné lupenaté houby kalichovky půvabné v bývalém Československu. Obsáhlý přehled hub Hostivických rybníků shrnuje článek Františka Kotlaby a Zdeňka Pouzara Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy otištěný ve sborníku Bohemia centralis v roce 2003.

 

Při sestavování knihy Přírodní památka Hostivické rybníky vydané ČSOP Hostivice v roce 2006 byly využity i další nepublikované údaje získané od znalců území.

 

V roce 2008 při zpracování plánu péče o přírodní památku Hostivické rybníky byly provedeny i přírodovědné průzkumy – kromě již zmíněného botanického také entomologický (se zaměřením na fytofágní brouky), malakologický (pouze vodní měkkýši) a ornitologický.

 

Úvod -> Inventarizace a průzkumy