Přírodní památka Hostivické rybníky

Úvod -> Naučná stezka -> Zastavení 7

Předchozí zastavení – Další zastavení

Naučná stezka Hostivické rybníky

Zastavení 7

Rašelinné jezírko

Břevská rákosina se vyvinula na staré slatině, která na některých místech dosahuje mocnosti až 6 metrů. Od konce 19. století do 40. let 20. století se zde těžila rašelina. Pozůstatkem po těžbě je malé jezírko, které dnes slouží ke sportovnímu rybolovu.

Obojživelníci a plazi

Na území přírodní památky patří mezi nejčastější zástupce obojživelníků skokan hnědý, skokan skřehotavý, skokan zelený, ropucha obecná či ropucha zelená. Kromě skokana zeleného a skokana skřehotavého, kteří jsou velmi vázáni na vodní prostředí, naleznete ostatní zmíněné druhy kromě období páření na souši.

Jedním z vhodných míst pro rozmnožování obojživelníků je i zdejší jezírko. Jednotlivé skupiny žab mají charakteristický způsob kladení vajíček. Skokani, kuňky a rosničky kladou vajíčka ve velkých shlucích, naproti tomu ropuchy a blatnice v provazcích.

Pulci vylíhlí z vajíček přijímají potravu tzv. ústním diskem, pomocí něhož seškrabují drobnohledné organismy z povrchu tlejících rostlin. Velmi široce rozšířená pověra, že pulci způsobují velké škody na rybím plůdku, proto není pravdivá. Dospělé žáby loví potravu dvojím způsobem: 1) pomocí vychlípitelného jazyka (mimo kuňku všechny naše žáby) a 2) skokem s otevřenou tlamkou (kuňky, skokani a rosničky). Nejčastější potravu např. ropuchy obecné představují slimáci, žížaly a různí členovci (hmyz, pavouci, atd.). Velcí jedinci ropuchy jsou však schopni ulovit i drobné myšky a jejich mláďata.

Z plazů se zde často můžete setkat s užovkou obojkovou nebo s ještěrkou obecnou. Užovku obojkovou snadno poznáte od ostatních hadů podle dvou výrazných žlutých skvrn na hlavě.

Úvod -> Naučná stezka -> Zastavení 7

Předchozí zastavení – Další zastavení