Český svaz ochránců přírody
11/02. základní
organizace Hostivice
Úvod
-> Pátrejte s námi
-> Zadání 2007
Pátrejte s námi
Soutěž v poznávání přírody a minulosti Hostivice a okolí
Zadání
soutěže
Milý detektive,
po několikaleté odmlce tě zveme k 11. ročníku obnovené
soutěže Pátrejte s námi!, která se věnuje minulosti, přírodě
a ochraně životního prostředí v Hostivici a jejím okolí. Soutěž je
určena dětem z Hostivice i těm, které Hostivici
znají nebo se o ní chtějí něco dozvědět.
Chceš-li
se soutěže zúčastnit, pak na volné listy papíru napiš odpovědi na rozsáhlejší
otázky a namaluj obrázky. Prosíme, piš a kresli jen po jedné straně, aby se
odpovědi daly vystavit. Na jednoduché otázky můžeš odpovídat přímo do zadání.
Nezapomeň napsat na všechny papíry, od koho odpovědi pocházejí. Výrobky označ
svým jménem a zabal tak, aby se nepoškodily. Nelekej se otázek, i když se ti
některé budou zdát těžké. Mnoho úkolů se ti podaří vyřešit přímo při vycházce
do přírody nebo po Hostivici, další odpovědi se dozvíš v různých knihách
nebo třeba na internetu, můžeš také navštívit školní nebo městskou knihovnu či
městský úřad. Samozřejmě nemusíš odpovědět na všechny otázky, vyhrávají ale ti,
kteří zodpoví nejlépe co největší počet otázek.
Soutěž
probíhá od poloviny března do 16. dubna 2007. Řešení odevzdej nejpozději do pondělí 16. dubna ve
školní družině paní vychovatelce Hákové, ve školní knihovně paní Chomiakové nebo vedoucím Kajek do klubovny (v ulici
Pionýrů 54, ve čtvrtek mezi 16:30 a 18:30) či na oddílových akcích.
Výsledky
budeme vyhodnocovat zvlášť ve dvou kategoriích:
kategorie mladší
– do 5. třídy,
kategorie starší – 6. až 9. třída nebo
odpovídající ročníky vyšších škol.
Výsledky
vyhlásíme v polovině května; všechny účastníky soutěže na vyhlášení včas
pozveme. Každý účastník od nás získá brožuru se správnými odpověďmi a drobnou
pozornost. Nejlepší soutěžící z každé kategorie vyhrají navíc pěkné ceny.
Chystáme rovněž výstavu o soutěži v hostivickém zámku.
Mnoho
vzrušujících zážitků a radosti z poznání při pátrání ti přeje
Český svaz ochránců přírody, 11/02. základní organizace Hostivice
Jméno
zpracovatele: |
Bydliště: |
Škola: |
|
Třída: |
Kategorie:
mladší nebo starší |
Tyto
údaje potřebujeme k pozvání na vyhlášení výsledků a nebudeme je nijak dále
zpracovávat a využívat.
1. V historii každé obce nastávají
významné události, kterými se něco mění. Některé z nich zůstanou
v paměti, jiné třeba neprávem upadly do zapomnění. Z dějin Hostivice
jsme vybrali jedenáct významných událostí a data, kdy se staly. Nějak se
nám ale tyto údaje pomíchaly. Určitě pro tebe nebude problém přiřadit
k jednotlivým událostem správné datum:
1266 |
hostivický
zámek přestavěn do dnešní podoby |
1277 |
vytvoření
spojené obce Litovice – Břve – Jeneček |
kolem
roku 1338 |
zahájeno
vyučování ve školní budově v Komenského ulici |
1734
až 1736 |
obnova
zrušeného Litovického rybníka |
1830 |
první
písemná zmínka o Litovicích |
1849 |
Hostivice
se stala městem |
24.
září 1906 |
otevřena
budova školy v ulici U Zámecké zdi |
1924
až 1926 |
postavena
litovická tvrz |
1.
leden 1950 |
spojení
Hostivice, Litovic, Břví a Jenečka do jedné obce |
1.
leden 1978 |
zahájen
provoz koněspřežní dráhy |
3.
březen 2003 |
první
písemná zmínka o Hostivici |
2. Před 70 lety,
v úterý 21. září 1937 vládl v Hostivici, stejně jako v celém
tehdejším Československu, smutek. Z kroniky měšťanské školy jsme převzali
popis toho, co se ten den dělo v Hostivici:
„V 15
hodin 44 minuty vyjíždí vlak z Prahy … Vlak nikde nezastavuje, ani
v Hostivici, kde se opět na nádraží, smutečně dekorovaném, sešly školní
děti, všechny místní spolky a vojsko, zatímco ostatní občané rozestoupili se
podél trati po obou stranách nádraží. V 16 hodin 20 minut vjíždí vlak
pomalu a za posvátného ticha do nádraží. Jest slyšet vojenský pokyn
„K poctě zbraň!“ Vlak složen jest ze čtyř vozů. Za lokomotivou jest vůz
s věnci od cizích států, za ním otevřený vůz s katafalkem, na kterém
spočívá rakev s ostatky … Kolem ní stojí čestnou stráž legionáři. Za tímto
je opět vůz s věnci. V posledním voze je rodina … Vlak nestaví a
volně projíždí nádražím. S hlubokým pohnutím a se slzami v očích
hledí všichni za odjíždějícím vlakem až zmizí jejich zraku.“
a) Jistě už víš, že šlo o pohřeb velmi významné
osobnosti. Ale která osobnost to byla?
b) Čím se tato osobnost zapsala do českých dějin?
c) Kam vlak směřoval a kde je tato osobnost
pohřbena?
3. Celé významné
stavby si všimne snad každý, ale zajímavý detail nepřehlédne jen pozorný
pozorovatel. Tím ty určitě jsi, vypátrej tedy, kde v Hostivici se
nacházejí nakreslené části staveb.
|
|
|
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
4. V hlavní
hale hostivického zámku najdeš nedávno opravenou freskovou výzdobu od Karla
Josefa Moraviniho z první poloviny 18. století,
která znázorňuje jednu velkou bitvu.
a) O kterou bitvu se jedná a který den proběhla?
b) Ovlivnila tato bitva české dějiny a český národ?
Jak se tato bitva projevila v historii Hostivice a okolí?
5. Do dějin každé
obce se zapisují jména různých významných osobností. Sestavili jsme pět pětic
hostivických osobností a jejich jména seřadili abecedně. Očekáváme, že zjistíš,
co má každá pětice společného. Některá jména už jsou dnes opravdu málo známá,
ale vždy je v pětici několik jmen, která by tě měla navést ke správnému
řešení. Oceníme, pokud nám k některým osobnostem napíšeš i něco víc.
·
František Bočinský, Josef Mansfeld,
František Mejtský, Alois Saifrt, Miloš Šrámek
·
Bohuslav Litovický ze Svinař, Jan IV. z Dražic, Kateřina Kutnauerová, Šebestián Prunar,
Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru
·
Vladimír Pára, Josef Pařez, Rudolf Protiva, František Radina, Václav Študent
·
Vojtěch Eliáš, Jan Grim, Václav Hájek, Jan Novotný, Josef Sirůček
·
Ladislav Chaloupka, Josef Chlupatý, Antonín Tejnor,
Antonín Trýb, Miroslav Zvára
6. V roce 1723
nakreslil císařský geometr Antonín Leopold František Klose plán pražského hradního
vodovodu, který ukazuje i hostivickou rybniční soustavu. Tu tehdy tvořilo více
rybníků než v současnosti. Jak se jmenovaly? Které z nich se
zachovaly do současnosti, které zanikly? Je v Hostivici v současnosti
nějaký rybník, který vznikl později a na Kloseho
plánu ho nenajdeme?
7. Přinášíme ti
jednu omalovánku z Hostivice.
a) Najdi, odkud byl následující obrázek
namalován.
b) Podle skutečnosti ho vybarvi.
c) Stavby označené čísly seřaď podle jejich
stáří.
8. Když se
Hostivice, Litovice, Jeneček (dříve Malý Jenč) a Břve
spojily do jedné obce, každá část města měla své samostatné číslování domů
(tzv. čísla popisná), jednotné číslování, které dnes používáme, bylo zavedeno
ve všech částech města až roku 1980. Při přečíslování zůstala původní Hostivici
čísla popisná 1–620, Litovice získaly čísla 621–943, v Jenečku najdeme
nová čísla 944–1066 a na Břvích mají domy nová čísla
1067–1131. Nové číslo se zjistilo tak, že k původnímu číslu se přičetlo
poslední číslo předchozí městské čtvrti. Například stará litovická jednička tak
získala číslo 621, dvojka 622 a původní břevská jednička má číslo 1067. Nové
domy po celém městě už dostávají čísla podle doby dokončení bez ohledu na část
města, kde stojí.
Tato
změna čísel nás přivádí k zajímavému matematickému úkolu. Existuje totiž
jeden jediný litovický dům, za jehož staré číslo popisné stačí připsat jednu
číslici, abychom dostali nové číslo popisné, které je o 620 větší. (Příklad: původní číslo popisné bylo 26,
nové je 646. Ať za 26 připíšeme libovolnou číslici od nuly do devítky, nikdy
nezískáme číslo 646, ale jen 260, 261, 262 atd. Číslo 26 tedy není hledaným
číslem.)
A malá nápověda pro ty, kterým se úkol
zdá moc složitý: Hledané staré číslo popisné bylo na nové skutečně upraveno
popisovaným způsobem. Pokud se rozhlédneš v Litovicích, možná tabulku
s dopsanou číslicí najdeš.
9. V následující
stromové křížovce se dozvíš jméno letošního Ptáka roku. Na tento vybraný ptačí
druh se soustředí pozornost ornitologů, kteří se zaměřují na sledování jeho
výskytu a hnízdění a na jeho ochranu.
|
|
|
|
|
|
druh topolu, kterému se i téměř
za bezvětří třesou listy |
|
|
|
|
|
|
strom vlhkých míst, plody jsou
šištice |
|
|
|
|
|
|
trnovník |
|
|
|
|
|
|
strom, z jehož větví se
pletou košíky |
|
|
|
|
|
|
náš národní strom |
|
|
|
|
|
|
druh javoru |
10. Na
vodní hladině Hostivických rybníků a v okolních lesích i rákosinách můžeš
vidět hodně ptáků. Proto asi pro tebe nebude těžké správně přiřadit jména
k jejich obrázkům. Aby to však nebylo úplně jednoduché, v nápovědě
uvádíme více jmen a některé ptáky na obrázcích nenajdeš.
|
|
|
|
|
|||
A |
B |
C |
D |
E |
|||
|
|
|
|
|
|||
F |
G |
H |
I |
J |
|||
|
|
|
|
||||
K |
L |
M |
N |
||||
Nápověda: brhlík lesní, kalous ušatý, krahujec lesní, křivka
obecná, labuť bílá, lyska černá, mlynařík dlouhoocasý, pěnice černohlavá, polák chocholačka, poštolka obecná, potápka roháč, racek
chechtavý, rákosník obecný, rehek domácí, sojka obecná, stehlík obecný,
strakapoud obecný, sýkora modřinka, šoupálek dlouhoprstý.
11. Poslední roky se u Hostivických rybníků objevují na jaře a na
podzim velcí ptáci s vysokýma nohama a dlouhým esovitě stočeným krkem,
který při letu zatahuje. Rozpětí křídel dosahuje až 170 cm, na týlu mají starší
ptáci krátkou chocholku, peří na krku je bílé, na zádech šedé. Hnízdí na
stromech a živí se různými vodními živočichy, ale i měkkýši a větším hmyzem. Na
zimu odlétají stejně jako čápi do Afriky. V letošní mírné zimě jsme je ale
na Chobotu pozorovali i v lednu. Jak se tito ptáci nazývají?
12. Nástup jara
využívají ptáci k vyvedení mláďat. Hnízdění začíná stavbou hnízda, které
má každý druh jiné. Někteří ptáci si stavějí hnízda v korunách stromů či
mezi rákosovými stébly, jiní využívají stromové dutiny a známe i druhy, které
se spokojí třeba s důlkem v zemi.
a) Pozoruj některého ptáka při stavbě jeho
domečku. Nám napiš, jaký ptačí druh jsi pozoroval, z čeho a kde si stavěl
hnízdo, jak postupoval a jak hnízdo vypadá.
b) Komu patří hnízda na obrázcích?
|
|
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
c) Nakresli nebo popiš hnízdo kukačky.
13. Protože měla
Majdalenka nemocného brášku, natrhala si při dubnové procházce listy a květy
pár léčivých bylinek: prvosenku jarní, konvalinku vonnou, podběl obecný a
plicník lékařský.
a) Jakou nemoc měl asi Majdalenin
bráška, aby mu léčivky pomohly?
b) V čem se Majdalenka spletla?
c) Co si v té době nemohla natrhat a proč?
14. Na začátku jara
jsou listnaté lesy plné květů. I když u nás v Hostivici mnoho jarních
bylin pozorovat nemůžeme, budeme se jim chvíli věnovat. Chceš-li vidět lesy
plné jarních květů, doporučujeme výlet do Brd, třeba z Mníšku do Řevnic,
či do Českého krasu, například na návrší Zlatého koně.
a) Vybarvi a přiřaď jména rostlinám na obrázcích
(blatouch bahenní, devětsil lékařský, orsej jarní, plicník lékařský, podběl
obecný a sasanka pryskyřníkovitá).
|
|
|
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
b) Pokus se vyobrazené byliny najít
v Hostivici.
c) Proč tyto byliny kvetou tak brzy a později již
jejich květy nenajdeme?
15. Ke každému
správnému lesu patří mechy, které dokáží nasát do sebe hodně vody a zadržovat
tak vláhu.
a) Do
jaké výšky asi tak roste mech? Dá se to zjistit snadno měřením v přírodě,
třeba u Hostivických rybníků. Ti pečlivější si nepochybně všimnou, že výška mechu
závisí na druhu. Když jednotlivé druhy nedokážeš pojmenovat, aspoň je popiš. Do
odpovědí nám uveď výsledky všech měření i vyhodnocení, abychom poznali, že jsi
výšku jen neopsal z nějaké chytré knihy.
b) Ještě
nikdy nikdo neviděl kvetoucí mech. Jistě dokážeš přijít na to, jak se mechy
dokáží rozmnožovat i bez květů…
16. Plaché zvíře
nemusíš vidět, a přesto bezpečně poznáš, že někde žije. Pomohou ti třeba
ohlodané nebo jinak využité šišky. Na těch na obrázcích si pochutnala veverka,
strakapoud a myšice. Přiřaď tyto živočichy ke správným šiškám a popiš, jak si
při hodování na šiškách počínají.
|
|
|
A |
B |
C |
17. Na jaře se
probouzejí ze zimní strnulosti žáby a hromadně táhnou k rybníkům, tůním,
zaplaveným lomům a jiným vodním plochám.
a) Proč
se všichni obojživelníci stahují k vodě zrovna v této době?
b) Když
se budeš při procházce kolem některého z rybníků v Hostivici pozorně
dívat, najdeš někde v klidné zátočině plavat rosolovité shluky či pásy
vajíček skokanů nebo ropuch. Která vajíčka patří skokanům a která ropuchám?
c) Jak
se vyvíjejí žáby od vajíčka až po dospělce?
|
|
A .
|
B |
A
18. Většina
hostivických obyvatel chodí na procházky k Hostivickým rybníkům. V okolí
Hostivice se dá vyrazit na vycházku i jinými směry, třeba po nedávno obnovených
cestách. Jedna vede od areálu Osevy západně od Litovic k Hájku a
z druhé cesty od parku Na Pískách kolem Peterkova mlýna až do Řep se dá
ještě v Hostivici odbočit do Sobína. Tam, kde cesta nikdy nezanikla,
rostou staré aleje ovocných stromů, na obnovených úsecích byly vysazeny nové
stromy.
a) Které druhy stromů lemují cestu do Hájku a do
Řep? Zajímají nás starší ovocné stromy i stromy v nových alejích u
obou cest.
b) Na cestě do Sobína vysadil na podzim loňského
roku zličínský úřad strom sousedství. Je to jediný nový velký strom u této
cesty. Najdi ho a zjisti, jakého je druhu.
c) Jaký význam v krajině měly tyto aleje
stromů podél cest dříve a jaký mají nyní? Má vůbec smysl je obnovovat?
19. V Hostivici funguje dobře systém sběru a odvozu odpadů, ale i
tak někteří lidé vyhodí odpad raději do přírody. Přitom by každý měl odpad
nejen odkládat do popelnice, ale i třídit. Některé věci se dokonce dají znovu
jinak využít a nemusí se vyhazovat.
a) Které druhy odpadů můžeme v Hostivici
vytřídit a odkládat do kontejnerů na sběrných místech? Kde je sběrné místo
(skupina kontejnerů) nejblíže k tvému bydlišti? Jakými barvami jsou
označeny kontejnery pro jednotlivé druhy odpadů?
b) Co se děje s odpadem odloženým do
sběrných kontejnerů po odvezení?
c) Jaký další odpad můžeš třídit? Kam takto
vytříděný odpad dáváš?
d) Vyber si nějakou nepotřebnou věc, třeba obal,
který běžně vyhazuješ jako odpad, a pokus se pro něj najít nové využití. Cílem
bude vytvořit hračku pro děti ve věku od tří do osmi let. Můžeš ušít maňáska
z roztrhaného trička, připravit skládačku z krabiček od čajů nebo
vyrobit něco úplně jiného, čím nás překvapíš, necháváme to jen na tobě.
Hodnotit budeme jedinečnost nápadu i pečlivost provedení a také to, jestli se
hračka malým dětem líbí.
Oddíl
mladých ochránců přírody
Kajky Hostivice
se zabývá
poznáváním přírody a památek Hostivice a okolí při pravidelných schůzkách,
jednodenních výletech do okolí i při vícedenních výpravách. Pořádá různé hry a
soutěže určené nejen členům oddílu.
Zveme
tě nejen k pravidelné činnosti, ale i k účasti na akcích, které tě zaujmou.
Scházíme se v klubovně v domě dětí v ulici Pionýrů 54 každý
čtvrtek od 16:30 do 18:30 hodin a do června pořádáme tyto větší akce:
· 24.
března – vítání jara u klubovny · 31.
března – XIV. výprava za pražskými pověstmi · 14.
dubna – úklidová brigáda u Hostivických rybníků · 1.
května – vítání ptačího zpěvu u Hostivických rybníků |
· 4.–8. května – velká
hradní víkendovka · 26.
května – dětský den (s mnoha dalšími pořadateli) · 8.–10. června – vodácká víkendovka · 22.–24. června – závěrečná víkendovka |
Od
února se Kajky ve velké hře Ve jménu krále vydaly do středověku. Poznáváme řadu
starých řemesel a za jejich zvládnutí získáváme kopy českých grošů. Někteří
poddaní se již stali svobodníky, a když se budou dál snažit, jistě si získají
důvěru krále Václava IV. hledajícího schopnou družinu, kterou by mohl vyslat k
anglickému králi Richardovi II., aby s ním dojednala svatbu jeho sestry Anny.
Více
se o naší činnosti můžeš dozvědět na našich internetových stránkách www.volny.cz/kajky.hostivice.
Hostivické místní kolo přírodovědné soutěže
Zelená stezka – Zlatý list
Zajímáš se o přírodu a chceš si porovnat své
znalosti s ostatními? Chceš se něco nového o přírodě dozvědět? Zveme tě na
hostivické kolo soutěže Zelená stezka – Zlatý list, které proběhne
v
sobotu 28. dubna 2007 od 13 hodin pro nejmladší kategorii
(do 3. třídy ZŠ)
a od 14 hodin pro mladší (do 6. třídy)
u mysliveckého srubu u Kaly.
Soutěž je určena dvou- až tříčlenným hlídkám. O zařazení do
kategorie rozhoduje nejstarší člen hlídky. Na soutěž můžeš přijít
s kamarády již jako hlídka, nebo i jednotlivě a hlídku si domluvit až na
startu.
Podrobnější informace získáš na plakátech ve
škole nebo na internetových stránkách www.volny.cz/zszl.
Úvod
-> Pátrejte s námi
-> Zadání 2007