Český svaz ochránců přírody

11/02. základní organizace Hostivice

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image005

 

Úvod -> Pátrejte s námi -> Výsledky 2007

 

Pátrejte s námi

Soutěž v poznávání přírody a minulosti Hostivice a okolí

 

Popis: image009

 

11. ročník – 2007

 

O soutěži

Soutěž Pátrejte s námi se věnuje přírodě, památkám a minulosti Hostivice a okolí. Je určena pro hostivické děti, především pro žáky hostivické základní školy. Jedenáctý ročník soutěže proběhl po pětileté přestávce v březnu až dubnu 2007 a zapojilo se do něj 15 účastníků, kteří odevzdali své řešení pořadatelům.

Uspořádání soutěže v roce 2007 podpořilo ze svého rozpočtu město Hostivice.

 

Správné odpovědi

V tomto sešitu přinášíme správné odpovědi na soutěžní otázky, jak jsme je vybrali ze soutěžních prací. To, že uvádíme odpověď některého soutěžícího, neznamená, že by ji ostatní museli mít špatně. Snažili jsme se citovat aspoň něco z každé práce. Kde je to třeba, připojujeme další poznámky.

 

1.      V historii každé obce nastávají významné události, kterými se něco mění. Některé z nich zůstanou v paměti, jiné třeba neprávem upadly do zapomnění. Z dějin Hostivice jsme vybrali jedenáct významných událostí a data, kdy se staly. Nějak se nám ale tyto údaje pomíchaly. Určitě pro tebe nebude problém přiřadit k jednotlivým událostem správné datum.

 

Seřazení správně vypadá takto:

1266

první písemná zmínka o Litovicích

1277

první písemná zmínka o Hostivici

kolem roku 1338

postavena litovická tvrz

1734 až 1736

hostivický zámek přestavěn do dnešní podoby

1830

zahájen provoz koněspřežní dráhy

1849

vytvoření spojené obce Litovice – Břve – Jeneček

24. září 1906

zahájeno vyučování ve školní budově v Komenského ulici

1924 až 1926

obnova zrušeného Litovického rybníka

1. leden 1950

spojení Hostivice, Litovic, Břví a Jenečka do jedné obce

1. leden 1978

Hostivice se stala městem

3. březen 2003

otevřena budova školy v ulici U Zámecké zdi

 

Tereza a Jakub Staňkovi správně upozornili, že jsme se dopustili drobné chyby. Zámek byl přestavěn již v letech 1732 až 1734.

 

2.      Před 70 lety, v úterý 21. září 1937 vládl v Hostivici, stejně jako v celém tehdejším Československu, smutek. Z kroniky měšťanské školy jsme převzali popis toho, co se ten den dělo v Hostivici:

„V 15 hodin 44 minuty vyjíždí vlak z Prahy … Vlak nikde nezastavuje, ani v Hostivici, kde se opět na nádraží, smutečně dekorovaném, sešly školní děti, všechny místní spolky a vojsko, zatímco ostatní občané rozestoupili se podél trati po obou stranách nádraží. V 16 hodin 20 minut vjíždí vlak pomalu a za posvátného ticha do nádraží. Jest slyšet vojenský pokyn „K poctě zbraň!“ Vlak složen jest ze čtyř vozů. Za lokomotivou jest vůz s věnci od cizích států, za ním otevřený vůz s katafalkem, na kterém spočívá rakev s ostatky … Kolem ní stojí čestnou stráž legionáři. Za tímto je opět vůz s věnci. V posledním voze je rodina … Vlak nestaví a volně projíždí nádražím. S hlubokým pohnutím a se slzami v očích hledí všichni za odjíždějícím vlakem až zmizí jejich zraku.“

a)    Jistě už víš, že šlo o pohřeb velmi významné osobnosti. Ale která osobnost to byla?

b)    Čím se tato osobnost zapsala do českých dějin?

c)    Kam vlak směřoval a kde je tato osobnost pohřbena?

 

Hledanou osobností byl Tomáš G. Masaryk.

Jeho význam shrnuli například Dominik Linek: „První československý prezident, vědec, filozof, pedagog a politik.“, Martin Moldan: „Byl to první československý prezident, zakladatel československého státu.“ či Jan Valeček: „Československo vyhlášeno republikou, nastolena demokracie.“ Tereza Majerová přiložila i kopii Masarykovy fotografie.

O cestě vlaku napsaly Františka Havlíčková a Tereza Jirků: „Vlak směřoval do Stochova. Prezident je pohřben na hřbitově v Lánech.“

 

3.      Celé významné stavby si všimne snad každý, ale zajímavý detail nepřehlédne jen pozorný pozorovatel. Tím ty určitě jsi, vypátrej tedy, kde v Hostivici se nacházejí nakreslené části staveb.

 

Popis: image009

Popis: image011

Popis: image013

Popis: image015

Popis: image017

Popis: image019

A

B

C

D

E

F

 

A –    křížek s letopočtem 1886 v Jenečku v Družstevní ulici před statkem rodu Stádníkových

B –    křížek na kapli poutní cesty do Hájku

C –    číslo popisné 5 a letopočet na bráně do farní zahrady

D –    dům učitele Aloise Saifrta v Havlíčkově ulici čp. 147

E –     okno do kaple hostivického zámku

F –     podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého v zahradě u kostela

 

Pokud účastníci detaily poznali, problém působil pouze křížek označený písmenem B, který někteří označili za křížek nad vchodem do kostelní zahrady. Rozdíly jsou opravdu velmi malé.

 

4.      V hlavní hale hostivického zámku najdeš nedávno opravenou freskovou výzdobu od Karla Josefa Moraviniho z první poloviny 18. století, která znázorňuje jednu velkou bitvu.

a)    O kterou bitvu se jedná a který den proběhla?

b)    Ovlivnila tato bitva české dějiny a český národ? Jak se tato bitva projevila v historii Hostivice a okolí?

 

Jak napsala správně například Tereza Jirků, šlo o „bitvu na Bílé hoře, svedenou v neděli 8. listopadu 1620.“

Z odevzdaných odpovědí vybíráme některá hodnocení dopadu bitvy na české dějiny i na Hostivici a okolí:

Jan Valeček: „Bylo popraveno 27 pánů na Staroměstském náměstí. Konfiskace majetku povstalců, státní bankrot, cenzura jezuity, germanizace, rekatolizace – nekatolíci museli přestoupit na katolickou víru nebo emigrovat. Hostivicí prošla jak stavovská, tak i císařská vojska. V Jenči a v Sobíně bylo několik gruntů vypáleno a vyloupeno. V Hostivici nic drancováno nebylo.“

Martin Moldan: „Tato bitva měla negativní dopad na české země. Došlo k popravě 27 českých pánů a k oslabení zemí Koruny České. Tím pádem se mohly všechny hrůzné důsledky 30leté války projevit naplno. Pro Hostivici samotnou nebyl bezprostřední dopad, na rozdíl od Litovic, nijak zničující. Sídlil zde totiž štáb císařských vojsk a velitelé nedovolili drancování.“

Tomáš Kříž: „Tato bitva byla zlomová pro český národ, po bitvě byly Litovice zabaveny původním majitelům a připadly Žďárským ze Žďáru.“

Tereza a Jakub Staňkovi: „Skončila porážkou a Češi se stali na téměř 300 let součástí Rakouska.“

Tereza Jirků: „Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8.11.1620. Byla první velkou bitvou 30-ti leté války a rozhodující bitvou, která zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu. Bitva proti očekávání skončila drtivou porážkou českých stavů. Po bitvě na Bílé hoře byly Litovice zabaveny a po několika prodejích se staly kolem roku 1640 majetkem Žďárských ze Žďár. Po jejich smrti se Hostivice a Jenečka ujala hraběnka Johana Eusebia Barbora Caretto-Millesimová. Litovice a Břve připadly Anně Kateřině, hraběnce z Magni.“

Jan Žajdlík: „Byl tu usídlen štáb císařských vojsk.“

Matylda Křižková: „Češi bitvu prohráli, 300 let nám vládli Habsburkové. Vojsko táhlo přes Hostivici. Majitel litovické tvrze Jan Kutnauer připravoval odboj proti císaři, nakonec byl popraven (oběšen) na Staroměstském náměstí.“

Tereza Majerová: „Tato bitva přinesla české zemi po porážce stavovských vojsk 300 let Habsburské nadvlády a konec samostatnosti a porobu českého národa. Dějiny se kvůli bitvě na Bílé hoře opravdu změnily. Habsburci poté brali majetek šlechtě a popravovali. Vojska útočníků v předvečer bitvy na Bílé hoře procházela přes Hostivici a Litovice.“

 

5.      Do dějin každé obce se zapisují jména různých významných osobností. Sestavili jsme pět pětic hostivických osobností a jejich jména seřadili abecedně. Očekáváme, že zjistíš, co má každá pětice společného. Některá jména už jsou dnes opravdu málo známá, ale vždy je v pětici několik jmen, která by tě měla navést ke správnému řešení. Oceníme, pokud nám k některým osobnostem napíšeš i něco víc.

 

·                František Bočinský, Josef Mansfeld, František Mejtský, Alois Saifrt, Miloš Šrámek

Všichni jmenovaní byli řídicí učitelé nebo ředitelé hostivické školy –  František Bočinský na obecné škole v letech 1934–1935 a 1938–1947, Josef Mansfeld na měšťanské škole 1934–1941 a 1945–1950, František Mejtský na obecné škole 1877–1898, Alois Saifrt starší na obecné škole 1916–1917 a mladší na základní devítileté škole 1975–1978 a Miloš Šrámek 1950–1975, kdy škola měnila názvy z národní na osmiletou střední a později na základní devítiletou. Mnozí ve škole učili delší dobu, nepůsobili zde jen jako ředitelé.

O některých ředitelích zjistili soutěžící další podrobnosti. Na ukázku vybíráme informace o Miloši Šrámkovi, které zjistila Tereza Majerová: „Miloš Šrámek – jmenován byl v roce 1950 po odchodu Josefa Mansfelda, za jeho ředitelování se začala stavět tzv. školička a škola se měnila z osmileté na devítiletou apod. 23.3.1973 se zahájila stavba školní jídelny. Miloš Šrámek je autorem knížky 250 let škol v Hostivici, byl hostivickým kronikářem. Dříve bydlel v Dělnické ulici čp. 131 (dům mé babičky).“

 

·                Bohuslav Litovický ze Svinař, Jan IV. z Dražic, Kateřina Kutnauerová, Šebestián Prunar, Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru

Tuto pětici spojuje to, že vlastnili litovickou tvrz, případně celé Litovice nebo panství zahrnující Litovice.

O Bohuslavu Litovickém ze Svinař napsal Jan Žajdlík: „Bohuslav Litovický ze Svinař vlastnil Litovice po smrti svého otce. V letech 1509 – 1525 byl purkrabím Pražského hradu.“

Od Dominika Linka převezmeme údaje o dalších čtyřech osobnostech: Jan IV. z Dražic – syn Řehníka z Litovic, byl posledním pražským biskupem. Jako biskup byl obviněn z nadržování kacířům a jedenáct let se ospravedlňoval z obvinění u papežského dvora v Avignonu. Během té doby poznal vyspělou francouzskou gotiku. Pustil se do stavební činnosti, pro Hostivici nejdůležitější vystavění kamenné litovické tvrze. Znak Jana IV. z Dražic se třemi zlatými vinnými listy na modrém poli tvoří část hostivického městského znaku. Zemřel, když mu bylo 93 let. Šebestián Prunar – měšťan Starého města Pražského, koupil litovickou tvrz. Kateřina Kutnauerová – žena Jana Jeronýma Prunara (vnuk Šebestiána Prunara), stala se po smrti svého muže majitelkou tvrze. Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru – byl z rodu Žďárských ze Žďáru, kolem roku 1640 se stala tvrz jejich majetkem. Tvrz barokně přestavěl a postupně se z ní stala sýpka.“

K poslední osobnosti vlastnící tvrz využijeme ještě text Jana Žajdlíka: „Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru založil se svou manželkou roku 1623 v Hájku první Loretánskou kapli v Čechách. Počátkem 17. století je majitelem Litovic i Hostivice.“

 

·                Vladimír Pára, Josef Pařez, Rudolf Protiva, František Radina, Václav Študent

Třetí pětici tvoří vojenští piloti, kteří v britském královském letectvu bojovali ve 2. světové válce za osvobození Československa, v roce 2006 jmenovaní čestnými občany Hostivice. O těchto letcích se při jejich jmenování čestnými občany psalo podrobně v Hostivickém měsíčníku. Řada soutěžících z článků publikovaných Pražským leteckým archivem získala množství podrobných informací o jejich životě a činech, které uvedla ve své práci.

 

·                Vojtěch Eliáš, Jan Grim, Václav Hájek, Jan Novotný, Josef Sirůček

O hostivických farářích, kteří tvoří čtvrtou pětici, neexistuje aktuální souhrnný článek. Jména dřívějších farářů se dají najít pouze ve starých publikacích, které jsou zpřístupněny na internetových stránkách města (zejména v Pamětech farní osady Hostivické od Josefa Ptáčka), o farářích ve 20. století existují jen nahodilé zmínky. Z těchto pramenů vypsala některé podrobnosti pouze Tereza Majerová: „Jan Grim popsal v kostele sv. Jakuba tehdejší tři zvony. Václav Hájek po zrekvírování zvonu v roce 1942 se účastnil vysvěcení nového zvonu v roce 1946, učil náboženství ve staré školní budově. Josef Sirůček v roce 1890 1. května zapsal do farní knihy o první oslavě tohoto svátku „Den 1. května 1890 slaven všeobecnou stávkou co samostatný svátek všech řemeslnických a průmyslových pracovníků.“

Vojtěch Eliáš byl hostivickým farářem v 90. letech 20. století, Jan Grim v letech 1773–1779, Václav Hájek ve 40. letech 20. století, Jan Novotný od roku 1909 a Josef Sirůček v letech 1888–1908.

 

·                Ladislav Chaloupka, Josef Chlupatý, Antonín Tejnor, Antonín Trýb, Miroslav Zvára

Poslední pětici spojuje to, že všichni byli ve své době nejvyššími představiteli hostivické nebo litovické obce nebo města, ať už se funkce nazývala obecní představený, starosta či předseda národního výboru. Přehled hostivických rychtářů a starostů byla zveřejněn na hostivických stránkách až ke konci soutěže, takže soutěžící většinou zjistili, co tyto osobnosti spojuje, ale nezískali žádné podrobnější informace, které by mohli napsat do odpovědi.

Ladislav Chaloupka byl předsedou národního výboru v letech 1964–1981, rolník Josef Chlupatý vedl hostivickou obec v letech 1888–1892, Antonín Tejnor byl litovickým starostou v letech 1930–1945, rolník Antonín Trýb starostoval v Hostivici v letech 1868–1882 a Miroslav Zvára byl starostou města Hostivice v letech 1990–1994.

 

6.      V roce 1723 nakreslil císařský geometr Antonín Leopold František Klose plán pražského hradního vodovodu, který ukazuje i hostivickou rybniční soustavu. Tu tehdy tvořilo více rybníků než v současnosti. Jak se jmenovaly? Které z nich se zachovaly do současnosti, které zanikly? Je v Hostivici v současnosti nějaký rybník, který vznikl později a na Kloseho plánu ho nenajdeme?

 

Kloseho plán je otištěn v nové publikaci Přírodní památka Hostivické rybníky, kterou vydal ČSOP Hostivice. Stačilo tedy do publikace nahlédnout a porovnat plánek se současným stavem.

Tereza a Jakub Staňkovi vyjmenovali rybníky takto: „Starý Chýňský (obnovený), Břevský, Nekejcov, Kala, Litovický, Čížek, Pátek, Zvoníčkovský, nově vznikl Strnad (Hostivický).“

Dominik Linek uvedl: „Rybniční soustavu tvořily tyto rybníky: Starý Chýňský neboli Strahovský (obnovený v roce 1999), Břevský, Nekejcov (nyní zalesněná mokřina za vrchem Krahulovem), Kala, Litovický, V Čekale neboli Čížek, Pátek a Zvoníčkovský neboli Peterkův. Zachovaly se do současnosti: Chýňský, Břevský, Kala, Litovický, Peterkův, všechny ostatní zanikly. Nenajdeme na Kloseho plánu: rybník ve Skále r. 1940 (ale zřízen byl již ve 30. letech – pozn. pořadatelů), Strnad.“

Tomáš Kříž doplnil: „Poté, co se císařský dvůr odstěhoval do Vídně, zanikl Strahovský, Litovický, Nekejcov a Peterkův byl zmenšen. Dnes tu nejsou ani rybníky Čížek a Pátek. Litovický byl obnoven v letech 1924-26 a Strahovský až v roce 1999. Na Kloseho plánu není rybník Ve Skále, který vznikl ve 30. letech v rámci nouzových prací a rybníček v Břevské rákosině (vznikl po těžbě rašeliny). Na náměstí se nacházely dva rybníky Selský a Panský, ale ty na plánu nenajdeme (zanikly v 50.–60. letech 20. století).“

 

7.      Přinášíme ti jednu omalovánku z Hostivice.

a)    Najdi, odkud byl následující obrázek namalován.

b)    Podle skutečnosti ho vybarvi.

c)    Stavby označené čísly seřaď podle jejich stáří.

 

Obrázek byla namalován na Litovické ulici ve starých Litovicích, směrem k tvrzi. Jak mají barvy správně vypadat, si každý může ověřit na místě. Záludnější otázkou se ukázalo seřazení stáří jednotlivých označených domů, uznávali jsme více různých řešení. Nebylo totiž jasně stanoveno, jestli mají být domy seřazeny podle první zmínky o stavbě na daném místě nebo podle stáří současné budovy. I to ale k soutěži o historii patří, že někdy neexistuje úplně jednoznačná odpověď…

Popis: image001

A jak tedy jednotliví účastníci domy seřadili? Vybíráme a kurzívou komentujeme některé odpovědi:

Tereza Majerová – 3 (tvrz postavena kolem roku 1330), 2 (postaven kolem roku 1330), 1 (čp. 14 Vítkovský grunt, postaven 1620, ale nepochybně ne v současné podobě), 5 (kaple sv. Jana Nepomuckého postavena začátkem 19. století), 4 (čp. 55 postaven 1904, říkalo se mu vila)

Martin Moldan – 3, 2, 5, 4, 1 (toto je možné, pokud se uvažuje obnova domu čp. 14=634 označeného číslicí 1 po požáru za 1. republiky, pak by byl nejmladší)

Tereza Jirků – 3 (1338 dokončena litovická tvrz), 2 (patří vlastní tvrzi postavené po roce 1330, stojí po levé straně u vjezdu do dvora, dříve obydlí poklasného), 1 (1620, obytná budova po požáru v roce 1923), 5 (1720 kaplička, ne, zřejmě až kolem 1815, nepatří k poutním kaplím), 4 (1904 postavil c. k. velkostatek dům pro 8 rodin deputátníků, říkalo se mu „vila“).

 

8.      Když se Hostivice, Litovice, Jeneček (dříve Malý Jenč) a Břve spojily do jedné obce, každá část města měla své samostatné číslování domů (tzv. čísla popisná), jednotné číslování, které dnes používáme, bylo zavedeno ve všech částech města až roku 1980. Při přečíslování zůstala původní Hostivici čísla popisná 1–620, Litovice získaly čísla 621–943, v Jenečku najdeme nová čísla 944–1066 a na Břvích mají domy nová čísla 1067–1131. Nové číslo se zjistilo tak, že k původnímu číslu se přičetlo poslední číslo předchozí městské čtvrti. Například stará litovická jednička tak získala číslo 621, dvojka 622 a původní břevská jednička má číslo 1067. Nové domy po celém městě už dostávají čísla podle doby dokončení bez ohledu na část města, kde stojí.

          Tato změna čísel nás přivádí k zajímavému matematickému úkolu. Existuje totiž jeden jediný litovický dům, za jehož staré číslo popisné stačí připsat jednu číslici, abychom dostali nové číslo popisné, které je o 620 větší. (Příklad: původní číslo popisné bylo 26, nové je 646. Ať za 26 připíšeme libovolnou číslici od nuly do devítky, nikdy nezískáme číslo 646, ale jen 260, 261, 262 atd. Číslo 26 tedy není hledaným číslem.)

          A malá nápověda pro ty, kterým se úkol zdá moc složitý: Hledané staré číslo popisné bylo na nové skutečně upraveno popisovaným způsobem. Pokud se rozhlédneš v Litovicích, možná tabulku s dopsanou číslicí najdeš.

 

Jde o dům se starým číslem 68 a novým 688, nachází se v Litovické ulici.

 

9.      V následující stromové křížovce se dozvíš jméno letošního Ptáka roku. Na tento vybraný ptačí druh se soustředí pozornost ornitologů, kteří se zaměřují na sledování jeho výskytu a hnízdění a na jeho ochranu.

 

O

S

I

K

A

 

druh topolu, kterému se i téměř za bezvětří třesou listy

O

L

Š

E

 

 

strom vlhkých míst, plody jsou šištice

 

A

K

Á

T

 

trnovník

 

V

R

B

A

 

strom, z jehož větví se pletou košíky

L

Í

P

A

 

 

náš národní strom

 

K

L

E

N

 

druh javoru

 

10. Na vodní hladině Hostivických rybníků a v okolních lesích i rákosinách můžeš vidět hodně ptáků. Proto asi pro tebe nebude těžké správně přiřadit jména k jejich obrázkům. Aby to však nebylo úplně jednoduché, v nápovědě uvádíme více jmen a některé ptáky na obrázcích nenajdeš.

 

Popis: image023

Popis: image025

Popis: image027

Popis: image029

Popis: image031

A

B

C

D

E

Popis: image033

Popis: image035

Popis: image037

Popis: image039

Popis: image041

F

G

H

I

J

Popis: image043

Popis: image045

Popis: image047

Popis: image049

K

L

M

N

 

Nápověda: brhlík lesní, kalous ušatý, krahujec lesní, křivka obecná, labuť bílá, lyska černá, mlynařík dlouho­ocasý, pěnice černohlavá, polák chocholačka, poštolka obecná, potápka roháč, racek chechtavý, rákosník obecný, rehek domácí, sojka obecná, stehlík obecný, strakapoud obecný, sýkora modřinka, šoupálek dlouhoprstý.

Správně pojmenovat všechny ptáky se ukázalo náročným oříškem. Ze jmen navíc nikoho nespletla pouze sýkora. Jedním z pětice, kteří se nenechali zmást a uvedli zcela správné řešení, byl Vítek Hosenseidl: A – potápka roháč, B – brhlík lesní, C – kalous ušatý, D – rákosník obecný, E – labuť    bílá, F – lyska černá, G – sojka obecná, H – pěnice černohlavá, I – polák chocholačka, J – šoupálek dlouhoprstý, K – racek chechtavý, L – křivka obecná, M – stehlík obecný, N – mlynařík dlouhoocasý.

Nejvíce pletl strakapoud, který byl chybně přiřazen dvakrát k písmenu J a jednou k písmenům B a H.

 

11. Poslední roky se u Hostivických rybníků objevují na jaře a na podzim velcí ptáci s vysokýma nohama a dlouhým esovitě stočeným krkem, který při letu zatahuje. Rozpětí křídel dosahuje až 170 cm, na týlu mají starší ptáci krátkou chocholku, peří na krku je bílé, na zádech šedé. Hnízdí na stromech a živí se různými vodními živočichy, ale i měkkýši a větším hmyzem. Na zimu odlétají stejně jako čápi do Afriky. V letošní mírné zimě jsme je ale na Chobotu pozorovali i v lednu. Jak se tito ptáci nazývají?

 

Volavka popelavá nečinila většině potíže, jen v jedné práci byl nesprávně uveden kormorán a v jedné orlovec říční.

 

12. Nástup jara využívají ptáci k vyvedení mláďat. Hnízdění začíná stavbou hnízda, které má každý druh jiné. Někteří ptáci si stavějí hnízda v korunách stromů či mezi rákosovými stébly, jiní využívají stromové dutiny a známe i druhy, které se spokojí třeba s důlkem v zemi.

a)    Pozoruj některého ptáka při stavbě jeho domečku. Nám napiš, jaký ptačí druh jsi pozoroval, z čeho a kde si stavěl hnízdo, jak postupoval a jak hnízdo vypadá.

b)    Komu patří hnízda na obrázcích?

c)    Nakresli nebo popiš hnízdo kukačky.

 

Popis: image051

Popis: image053

Popis: image055

Popis: image057

Popis: image059

A

B

C

D

E

 

Dominik Linek pozoroval při stavbě hnízda kosa: „Pozoroval jsem kosa – hnízdo má kruhové, stébla trav, slabé větvičky.“

Jakub Staněk: „Sýkora stavěla hnízdo u nás na okapu, nosila na něj kousky trávy a peříček. Hnízdo není moc vidět, protože je pod střechou.“

Jan Valeček „Pozoroval jsem kosa, stavěl si hnízdo ve stříbrném smrku“

Tereza Jirků: „Kos si staví hnízdo ze suché trávy, kterou si sbírá na zemi a hnízdo si z trávy smotává.“

Tomáš Kříž: „V minulém roce jsem viděl stavět dvě hnízda kosa, jeden si ho zbudoval na žebříku a druhý na trámu pod střechou, bohužel ani jedno hnízdo nepřežilo, bylo zničeno kočkami. Hnízda byla postavena ze stébel a vymazaná hlínou.“

Matylda Křižková: „Minulý rok stavěl rehek domácí hnízdo u nás pod stříškou u vchodu. Hnízdo stavěli z různých stébel, chlupů a kořínků. Hnízdí u nás už několik let, doufám, že letos u nás budou hnízdit znovu.“

Hnízda patří správně těmto ptákům:

A – rákosník obecný (např. Dana Hatschbachová)

B – pěnice (Jan Žajdlík, Jan Valeček), kos černý (např. Alena Nedbalová), pěnkava (Martin Moldan), stehlík obecný (Matylda Křižková)

C – jiřička (např. Tomáš Kříž), často jste si ji spletli s hnízdem vlaštovky, které je miskovité a shora otevřené, není přisazeno až ke stropu

D – strakapoud (např. Jana Hatschbachová), datel černý (Tereza Staňková), sýkory, brhlík (Jan Žajdlík)

E – straka (např. Alena Nedbalová)

Hnízdění a výchovu mláďat kukačky popisuje Alena Nedbalová: „Kukačka nemá hnízdo, vajíčka klade do cizích hnízd, a když se vyklube, vyhodí vajíčka toho druhu, který to hnízdo postavil. A ten druh se stará o to kukaččí mládě.“ Tomáš Kříž upřesnil: „Kukačka nemá své vlastní hnízdo, protože svá vajíčka klade do cizích hnízd nejčastěji do hnízda rákosníka velkého.“

 

13. Protože měla Majdalenka nemocného brášku, natrhala si při dubnové procházce listy a květy pár léčivých bylinek: prvosenku jarní, konvalinku vonnou, podběl obecný a plicník lékařský.

a)    Jakou nemoc měl asi Majdalenin bráška, aby mu léčivky pomohly?

b)    V čem se Majdalenka spletla?

c)    Co si v té době nemohla natrhat a proč?

 

Matylda Křižková uvedla: Bráška měl kašel. Majdalenka se spletla u konvalinky, která je jedovatá. Nemohla si natrhat konvalinku vonnou – kvete v květnu až červnu, podběl obecný v dubnu ještě nemá listy. Vyrostou až po odkvětu.“

Tereza Majerová se rozepsala podrobněji: „Prvosenka jarní uvolňuje dýchací cesty a pomáhá při revmatismu, konvalinka vonná je jedovatá, izolované látky z této rostliny se dají použít při oslabení srdce a krevního oběhu, podběl obecný je prastarý prostředek k léčbě dýchacích cest a tiší dráždivý kašel, plicník lékařský byl dříve používán na onemocnění plic a krku. To znamená, že Majdalenčin bráška měl nějakou chorobu, která postihovala plíce a krk. Možná zánět plic nebo dráždivý kašel. Většina léčivek je totiž na dýchací cesty. Majdalenka se spletla v konvalince. Ta by bratříčkovi asi moc nepomohla, protože je jedovatá a ani se nepoužívá k léčení dýchacích cest. Nemohla si natrhat konvalinku vonnou, ta kvete od května do června.“

 

14. Na začátku jara jsou listnaté lesy plné květů. I když u nás v Hostivici mnoho jarních bylin pozorovat nemůžeme, budeme se jim chvíli věnovat. Chceš-li vidět lesy plné jarních květů, doporučujeme výlet do Brd, třeba z Mníšku do Řevnic, či do Českého krasu, například na návrší Zlatého koně.

a)    Vybarvi a přiřaď jména rostlinám na obrázcích (blatouch bahenní, devětsil lékařský, orsej jarní, plicník lékařský, podběl obecný a sasanka pryskyřníkovitá).

b)    Pokus se vyobrazené byliny najít v Hostivici.

c)    Proč tyto byliny kvetou tak brzy a později již jejich květy nenajdeme?

 

Popis: image002

Popis: image092

Popis: image093

Popis: image095

Popis: image097

Popis: image099

A

B

C

D

E

F

 

Podběl obecný (A) našly Dana a Jana Hatschbachovy na poli u Stromečků, v Prostřední ulici ho viděl Tomáš Kříž a na louce u Břví Martin Moldan. Tereza Majerová píše, že „podběl roste všude – u nové školy, ve Stromečkách…“

„Blatouch bahenní (B) roste u Břevčáku,“ píší Dana a Jana Hatschbachovy. Alena Nedbalová ho našla u Chobotu, Tereza Staňková a Tereza  Majerová ho viděly také u rybníku na Břvích a Martin Moldan u rybníčku na zahrádce.

Devětsil lékařský (C) objevil pouze Tomáš Kříž, a to pod hrází Litovického rybníka. Potvrzujeme, že tam skutečně roste.

Sasanka pryskyřníkovitá (D) roste podle Jany a Dany Hatschbachových u Kaly, kde ji našli i Jakub a Tereza Staňkovi.

Plicník lékařský (E) roste podle Terezy Majerové na staveništi v Jenečku.

Orsej jarní (F) se objevil u Kaly (Dana a Jana Hatschbachovy, Tereza a Jakub Staňkovi), v lesech u rybníků (Martin Moldan) a ve Stromečkách (Tereza Majerová), tedy na mnoha místech přírodní památky Hostivické rybníky.

 

Jarní byliny „kvetou tak brzy, protože později je na ně moc teplo a mají málo světla. Většinou vykvétají, když ještě stromy nemají listy,“ píše Tereza Majerová. Františka Havlíčková vysvětlila, že jim pak stíní listnaté stromy.“

 

15. Ke každému správnému lesu patří mechy, které dokáží nasát do sebe hodně vody a zadržovat tak vláhu.

a)    Do jaké výšky asi tak roste mech? Dá se to zjistit snadno měřením v přírodě, třeba u Hostivických rybníků. Ti pečlivější si nepochybně všimnou, že výška mechu závisí na druhu. Když jednotlivé druhy nedokážeš pojmenovat, aspoň je popiš. Do odpovědí nám uveď výsledky všech měření i vyhodnocení, abychom poznali, že jsi výšku jen neopsal z nějaké chytré knihy.

b)    Ještě nikdy nikdo neviděl kvetoucí mech. Jistě dokážeš přijít na to, jak se mechy dokáží rozmnožovat i bez květů…

 

Tereza Jirků napsala: „Mech jsem měřila u nás na zahradě, kde se nám objevil v trávníku. Výška našeho mechu je 5 cm.“

„Ploník, který jsem našel, dorůstá až 40 cm, ten můj měřil 6 cm. Myslím, že jsem našel i bělomech, a ten je velmi nízký, jen 8 mm a dorůstá 20 mm,“ shrnul svá pozorování Tomáš Kříž.

Martin Moldan měřil 3 mechy, které nalepil do odpovědí. Jejich výška je 5–7 cm u prvního, 3–4 cm u druhého a 4–6 cm u třetího mechu.

Matylda Křižková si vybrala čtyři různé mechy: „Trávník Schreberův měří 4 cm, rokytník světlý 8 cm, dvouhrotec chvostnatý 7 cm a zkrutek vláhojevný 3 mm.“

Tereza Majerová se mechům věnovala podrobně a k nalepeným vzorkům připsala: „Mechy mohou mít různé výšky – některé mohou mít přes 0,5 metru a některé jsou vysoké jen pár milimetrů.

A) Nejspíš nějaký druh žilnatiny, patří mezi mechy bokoplodé. Popis: má světlejší zelenou barvu, která se na slunci stříbřitě leskne, roste hlavně v trávě, je plazivý, výška cca 2,5 cm.

C) Vzhledem připomíná nějaký druh ploníku. Popis: připomíná listnatou miniaturní přesličku, u půdy má hnědou barvu, ale na vrcholu je zelený. Výška 1,75 cm.

E) Je trošku podobný mechu C, má ale víc lístků, je menší a roste na jiných stanovištích. Popis: menší tmavě zelený mech, hodně rozvětvený. Výška: 1,1 cm.

K rozmnožování: Na mechové rostlince se vytvářejí samčí i samičí pohlavní buňky. Ty samčí jsou pohyblivé v kapce vody (rosa, déšť). Díky tomu se dostanou k samičí buňce. Z jejich spojení vyroste štět s tobolkou, ve které jsou výtrusy. Po dozrání tobolky z ní výtrusy vypadají. Ve vlhku vyklíčí z výtrusu zelený prvoklíček – na něm vyrůstají z pupenů nové mechové rostlinky.“

Pro ty, kterým se popis rozmnožování zdá složitý, nabízíme i stručnější odpověď, jak se mechy rozmnožují, např. od Jana Žajdlíka: „Výtrusy.“

 

16. Plaché zvíře nemusíš vidět, a přesto bezpečně poznáš, že někde žije. Pomohou ti třeba ohlodané nebo jinak využité šišky. Na těch na obrázcích si pochutnala veverka, strakapoud a myšice. Přiřaď tyto živočichy ke správným šiškám a popiš, jak si při hodování na šiškách počínají.

 

Popis: image101

Popis: image103

Popis: image105

A

B

C

 

Správnou odpověď najdeme v práci Terezy Majerové: „Na šišce A si pochutnal strakapoud. Šišku sebral do zobáku a pevně ji zaklesnul např. ke kmeni stromu. Potom začal vyzobávat semínka. Šiška B patřila myšici. Ta musí šišku po celé šířce přehlodat, aby se dostala k semínkům. Šišku si odnáší do úkrytu a nechává je na jedné hromadě. Šiška C patří veverce. Šišku odkousne od větve a začne ohryzávat její šupiny od stopky. Tam, kde šupiny drží pevně, je může i strhávat.“

Jan Valeček popisuje využití šišek takto: „Strakapoud: šišku si z větve odlomí, odnese do skuliny ve stromě a tam ji ozobá. Veverka drží šišku v předních tlapkách a otáčí s ní, dokud semena nevyhryže. Myšice drží šišku v předních tlapkách a postupně ji ohryzává.“

Podobný popis zvolil i Martin Moldan: „Strakapoud: šišku si utrhne zobákem, odnese ji a zaklesne do štěrbiny v kůře nebo mezi větve. Tam ji zobákem rozbíjí, aby se dostal k semenům. Veverka si šišku přidržuje předními tlapkami a okusuje ji. Myšice šišku ohlodá.“

 

17. Na jaře se probouzejí ze zimní strnulosti žáby a hromadně táhnou k rybníkům, tůním, zaplaveným lomům a jiným vodním plochám.

a)    Proč se všichni obojživelníci stahují k vodě zrovna v této době?

b)    Když se budeš při procházce kolem některého z rybníků v Hostivici pozorně dívat, najdeš někde v klidné zátočině plavat rosolovité shluky či pásy vajíček skokanů nebo ropuch. Která vajíčka patří skokanům a která ropuchám?

c)    Jak se vyvíjejí žáby od vajíčka až po dospělce?

 

Popis: image122

   A                 .  

                 B

 

Proč se stahují obojživelníci na jaře k vodě? Vítek Hosenseidl zjistil, že je to proto, „aby se množili.“ Totéž jinými slovy uvádí Martin Moldan: „Stahují se k vodě, aby tam nakladli vajíčka.“

Vajíčka ve shlucích patří skokanovi, v provazcích ropuše.

Stručný popis vývoje žáby uvedl Vítek Hosenseidl: „Vajíčka – pulec – narostou nožičky – upadne ocásek – žába.“

Dominik Linek: „Když se vylíhnou pulci z vajíček, obalené v rosolu, mají tělo podobné ryb a dýchají žábrami, ocas je jediným nástrojem pohybu. Později jim vyrostou nejdříve zadní a pak přední nohy, ocas začne zakrňovat, až se ztratí úplně. Současně mizejí žábry a vyvíjejí se plíce. Z pulce se stane žába.“

Tereza Jirků: „Vývoj žab od vajíčka po dospělce je ve třech stádiích. Ve vajíčkách se vyvíjí embrya, z vajíček se asi 6 dní po jejich oplodnění líhnou malí pulci s dobře vyvinutým ocáskem a vnějšími žábrami. V období mezi 6.–9. týdnem se začínají vyvíjet zadní nohy, hlava je zřetelnější. V tomto období nohy již plně fungují. Do 9. týdne se vyvinou přední nohy. Ocas se pak postupně vstřebává a asi od 16. týdne úplně mizí.“

 

18. Většina hostivických obyvatel chodí na procházky k Hostivickým rybníkům. V okolí Hostivice se dá vyrazit na vycházku i jinými směry, třeba po nedávno obnovených cestách. Jedna vede od areálu Osevy západně od Litovic k Hájku a z druhé cesty od parku Na Pískách kolem Peterkova mlýna až do Řep se dá ještě v Hostivici odbočit do Sobína. Tam, kde cesta nikdy nezanikla, rostou staré aleje ovocných stromů, na obnovených úsecích byly vysazeny nové stromy.

a)    Které druhy stromů lemují cestu do Hájku a do Řep? Zajímají nás starší ovocné stromy i stromy v nových alejích u obou cest.

b)    Na cestě do Sobína vysadil na podzim loňského roku zličínský úřad strom sousedství. Je to jediný nový velký strom u této cesty. Najdi ho a zjisti, jakého je druhu.

c)    Jaký význam v krajině měly tyto aleje stromů podél cest dříve a jaký mají nyní? Má vůbec smysl je obnovovat?

Popis: image036

Na cestě do Hájku najdeme staré hrušně a novější výsadby lip srdčitých. Cestu do Řep lemují mezi Hostivicí a Peterkovým mlýnem nově vysazené duby, za Peterkovým mlýnem najdeme staré hrušně, mezi které byly dosazeny malé lípy, duby a další dřeviny.

Strom sousedství je lípa. Přestože si někteří soutěžící stěžovali, že neolistěný čerstvě vysazený strom se špatně poznává, nezaznamenali jsme špatnou odpověď.

K významu cest ocitujeme z různých prací:

Jan Žajdlík: „Dříve sloužily cesty jako nyní silnice, nyní slouží pro procházky a odpočinek. Sázejí se pro krásu a zeleň.“

Tereza Jirků: „Podél cest se stromy vysazovaly, aby lidem poskytovaly stín při dlouhé a namáhavé pouti. Obnova je dobrá z důvodu zachování poutních cest a kvůli zlepšení životního prostředí.“

Tomáš Kříž: „Aleje rozdělovaly pozemky, chránily je před větrem a lemovaly poutní cesty. Nyní mají podobný účel, jsou vysazovány podél turistických cest a keře mezi stromy slouží k hnízdění ptáků. Každý nově vysazený strom má svůj smysl, naše krajina se stává krajinou domů a betonových cest a příroda nám to brzy vrátí.“

Tereza a Jakub Staňkovi: „Aleje chránily před větrem.“

Martin Moldan: „Aleje stromů byly vysazovány, aby vyznačovaly cestu, poskytovaly ochranu před větrem, sluncem. I dnes mají důležitou úlohu při ochraně před větrem, zkrášlují krajinu a poskytují útočiště živočichům. Má velký význam je obnovovat.“

Jan Valeček o významu alejí podél cest píše: „Stín, jasné vyznačení cesty.“

Matylda Křižková: „Stromy v alejích určovaly okraje cest, poskytují stín, cesta je hezčí, dělají úkryt ptákům. Stejný smysl mají i dnes.“

Tereza Majerová: „Dříve se chodilo hlavně pěšky, proto byly kolem cest vysazeny aleje, aby ukazovaly cestu (třeba v zimě, když cesta není vidět) a poskytovaly stín a slabou ochranu před větrem. Nyní jsou aleje krajinotvorný prvek. Poskytují útočiště ptákům, hmyzu a hlodavcům. Jsou zdrojem kyslíku (fotosyntéza). A proto je důležité aleje vysazovat.“

 

19. V Hostivici funguje dobře systém sběru a odvozu odpadů, ale i tak někteří lidé vyhodí odpad raději do přírody. Přitom by každý měl odpad nejen odkládat do popelnice, ale i třídit. Některé věci se dokonce dají znovu jinak využít a nemusí se vyhazovat.

a)    Které druhy odpadů můžeme v Hostivici vytřídit a odkládat do kontejnerů na sběrných místech? Kde je sběrné místo (skupina kontejnerů) nejblíže k tvému bydlišti? Jakými barvami jsou označeny kontejnery pro jednotlivé druhy odpadů?

b)    Co se děje s odpadem odloženým do sběrných kontejnerů po odvezení?

c)    Jaký další odpad můžeš třídit? Kam takto vytříděný odpad dáváš?

d)    Vyber si nějakou nepotřebnou věc, třeba obal, který běžně vyhazuješ jako odpad, a pokus se pro něj najít nové využití. Cílem bude vytvořit hračku pro děti ve věku od tří do osmi let. Můžeš ušít maňáska z roztrhaného trička, připravit skládačku z krabiček od čajů nebo vyrobit něco úplně jiného, čím nás překvapíš, necháváme to jen na tobě. Hodnotit budeme jedinečnost nápadu i pečlivost provedení a také to, jestli se hračka malým dětem líbí.

 

V Hostivici jsou na sběrných místech modré kontejnery pro papír (nově od 1. ledna 2007, předtím se papír svážel od jednotlivých domů), zelené na sklo a žluté na plasty. Do žlutých kontejnerů se mají odkládat i tetrapakové obaly (např. krabice od mléka). Další odpad se může odevzdat ve sběrném dvoře za litovickým nádražím (elektroodpad, nebezpečné odpady apod.) a ve stanovených termínech se sbírají i hadry a velkoobjemový odpad.

O dalším osudu tříděných odpadů vybíráme ze dvou prací:

Martin Moldan: „Odpad se roztřídí a následně zpracovává na nové výrobky:

plast – výplň bund, spacáků, zahradní nábytek, odpadkové koše a jiné,

papír – noviny, sešity, toaletní papír a jiné,

sklo – lahve aj.,

nápojové kartony – stavební izolace.“

Tereza Majerová: „Odpad z kontejnerů odváží nákladní auta do různých recyklačních či zpracovatelských firem. Některý odpad se přelisuje na úplně jinou věc a z některého může být to samé znovu.

PET lahve: lisují se na např. zatravňovací dlaždice, …, v Číně z nich vyrábějí vlákno, ze kterého se šijí mikiny.

Sklo: odváží se do skláren a přetaví se = může se stát lahví znovu a znovu.

Papír: odváží se do papíren, kde se z něj udělá papírová kaše, která se může používat na 100% recyklovaný papír nebo se přidává k dřevovině a je bělejší. Papír se může recyklovat pouze 7×, pak už jsou papírová vlákna příliš zničená.“

 

Na následujícím snímku představujeme všechny hračky pro děti vyrobené z odpadů. Dostali jsme deskovou hru s panáčky a kostkou a přívěsek od Terezy Majerové, raketu od Tomáše Kříže, letadlo od Martina Moldana, panáčky a panenky od Terezy Jirků, Jakuba Staňka, Terezy Staňkové a Dominika Linka, traktor od Jana Valečka, kostku na házení od Aleny Nedbalové, větrník od Matyldy Křižkové a autíčko od Vítka Hosenseidla.

 

Popis: image134

Popis: image136

Popis: image138Popis: image140

Popis: image142Popis: image144

Popis: image146Popis: image148

 

 

Výsledková listina 11. ročníku soutěže

Pátrejte s námi!

 

Popis: image149

 

kategorie mladší

 

kategorie starší

1.–3.

Tomáš Kříž

44 b.

 

1.

Tereza Majerová

48 b.

Matylda Křižková

 

2.

Jan Valeček

40 b.

Martin Moldan

 

3.

Jana Hatschbachová

23,5 b.

4.

Tereza Jirků

37,5 b.

 

4.

Alena Nedbalová

22,5 b.

5.–7.

Dominik Linek

35 b.

 

 

 

 

Jakub Staněk

 

 

 

 

Tereza Staňková

 

 

 

 

8.

Jan Žajdlík

30,5 b.

 

 

 

 

9.

Dana Hatschbachová

22 b.

 

 

 

 

10.

Františka Havlíčková

15,5 b.

 

 

 

 

11.

Vítek Hosenseidl

14,5 b.

 

 

 

 

 

 

 

Tato stránka je internetovou verzí sborníku o soutěži, který obdrželi všichni účastníci.

 

Úvod -> Pátrejte s námi -> Výsledky 2007